Tohle byly nejčastější obavy více než 300 lidí, kterým jsem pomohl se strachem z řízení

Za posledních několik let jsem pomohl 326 lidem se strachem z řízení auta. Každý člověk je jiný, každý má trochu jiné obavy, které jsou rozdílně silné. Každý také zažil jiné řidičské zážitky a posadil si na místo spolujezdce více či méně (nebo vůbec) empatického mentora na pomoc.

Tohle byly ty nejčastější obavy, se kterými mé klientstvo bojovalo.

Bojím se, že… ublížím někomu jinému

Čí bezpečí nebo pohodlí je pro vás za volantem nejdůležitější? Pro spoustu mých klientek a klientů jsou to hlavně ostatní. „Hlavně nechci nikomu ublížit“ zní často první myšlenka. Takže na první místo dají ostatní řidiče, protože na bezpečí jich samotných přece tak moc nezáleží, když jsou to ti překážející začátečníci.

V pořadí priorit následuje vlastní auto, protože to přece neustále trpí kvůli jejich pokusům o řízení. Ta nebohá spojka, kterou pořád trápí… a to kolo odřené o obrubník! „Chudák auto!“ je často jejich nekončící pocit zmaru.

Velmi často jsou oni sami až na třetím místě ze tří. Což ale může způsobit přesně ty problémy, kterých se v provozu obávají. Pokud mám totiž své vlastní bezpečí až na posledním místě a orientuji se podle ostatních, velmi snadno se dostanu do nebezpečné situace. A taková situace může být ve výsledku nebezpečná úplně pro všechny zúčastněné. Tedy přesně to, čeho se takový začátečník bojí nejvíc.

Jistější je mít své priority nastavené opačně. Tedy primárně se starám o své vlastní bezpečí, a tím jsem bezpečný pro ostatní. Pak je méně pravděpodobné, že se dostanu do situace, kterou bych neměl zvládnout bezpečně vyřešit.

Bojím se, že… nebudu v křižovatce vědět, co mám dělat

Pokud se za volantem obáváte, že uděláte chybu, pak se obáváte zbytečně. Vy nějakou chybu uděláte. Každý řidič a řidička dělá chyby, větší nebo menší, závažné nebo méně závažné. Takže to není o tom jestli uděláte chybu, ale spíš kdy uděláte chybu. Protože vy jí uděláte a je to tak správně a v pořádku. Nemusíte si tedy ubírat mentální kapacitu tím, že žádnou chybu nikdy udělat nesmíte. To je nedosažitelná meta. V tom množství pravidel, značek a ostatních aut je bezchybnost nemožný stav.

Mnohem důležitější než snažit se neudělat nikdy žádnou chybu, je soustředit se na to, co uděláte hned po ní. Když totiž uděláte chybu, už tu situaci nevrátíte a potřebujete pracovat s tím, co máte k dispozici. Tu přehlédnutou značku už neuvidíte, tu nedanou přednost už znovu nedáte a podobně. Ale! Co uděláte v první vteřině po takové chybě? Snažíte se rychle zmizet, aby vás nikdo neviděl, že chybujete nebo ať jste z nepříjemné situace co nejrychleji pryč? Pak se možná dostanete do mnohem horší situace, než jaká původně byla.

Bezpečnější bývá mít správně nastavené priority, kdy vaše bezpečí je na prvním místě. V takové chvíli sami sobě nedovolíte okamžitě z místa zmizet bez ohledu na to, jestli je to pro vás bezpečné. Když si dáte pár vteřin na rozmyšlenou a vymyslíte, co bude nejlepší teď udělat s ohledem na vaše vlastní bezpečí, jste pravděpodobně nejbezpečnější i pro všechny ostatní.

Bojím se, že… jestli někde udělám chybu, bude to fatální

Možná vás aspoň trochu uklidní, že ne každá chyba musí nutně skončit fatálně a znamená potvrzení vaší neschopnosti řídit auto. Naopak existují situace, kterým říkám „ideální chyba“.

Ideální chyba je taková, která nastane na vhodném místě, kde nemá žádné následky, ale přijde díky ní poučení nebo uvědomění. Typickým příkladem může být třeba nedání přednosti zprava v obytné zóně, kde jedete nízkou rychlostí. Jasně, v ideálním světě byste nikdy žádnou přednost zprava nepřehlédli. Ale ve světě bez chyb nežijeme.

A tak nastane situace, kdy přednost zprava přehlédnete. Auto zprava se blíží, vy si uvědomujete, že to byla chyba a začínáte prudce brzdit, abyste stihli zastavit… Dobrzdíte, auto vedle vás taky a stojíte. Chyba už se stala, to už nezměníte. Ale právě teď máte na výběr, jestli se budete snažit okamžitě zmizet z místa činu nebo si naopak dáte pár vteřin na rozmyšlenou a domluvu s autem vpravo. A možná se jen rukou omluvíte, z auta vedle na vás s pochopením mávne druhý člověk a odjedete pryč. Ideální chyba – bez následků, ale za to se zkušeností, že na přednosti zprava si chcete dávat větší pozor.

Chybujte, protože bez chyb to stejně nikdy nepůjde. Ale chybujte tam, kde to budou ideální chyby bez následků.

Bojím se, že… budu zdržovat, překážet a štvát ostatní

Abyste překáželi a zdržovali ostatní, musíte dělat něco proti pravidlům. Pokud pravidla dodržujete, pohybujete se přiměřenou rychlostí, pak nikomu nemůžete překážet a zdržovat ho. A pokud si někdo jiný vyloží pravidla provozu jinak, aby vás mohl osočit z překážení, to už neovlivníte a není to vaše chyba.

Zároveň pokud máte na svém autě viditelně Zetko pro začátečníky, ohleduplnější na sebe a ostatní už ani být nemůžete. Díky Zetku máte oporu v zákoně, který říká že na začátečníky mají ostatní řidiči brát zvýšený ohled. Takže jestli někoho jiného štve, že začínáte a nejste dokonalí na své první nebo jakékoliv další jízdě, to už není problém u vás. Za neschopnost zvládání emocí u druhých přece nemůžete nést odpovědnost vy.

Bojím se, že… se stejně nikdy nenaučím dobře řídit

Několik studií dokazuje, že řízení auta je komplexní, ale naučitelná schopnost. Nezáleží na pohlaví, věku ani vzdělání. Není to aktivita určená pouze pro ty, kteří se narodí s „talentem na řízení auta“. Nic takového neexistuje. Někdo může být snáz schopen určitých dílčích součástí řízení auta, jako třeba dobrého postřehu, rychlých reakcí a podobně. Ale to je pouze malá část celého procesu řízení, která se tak jako tak dá vytrénovat.

To, že se vám do teď v řízení nedařilo nemusí být vaše chyba. Možná jste neměli dobrého mentora, který by vám učení se řídit zjednodušoval a nedělal ještě těžší. Takže to, že vám řízení do teď nešlo neznamená, že nejste schopni se ho naučit.

Potřebujete vedle sebe mít toho správného člověka. Někoho, kdo vás nebude do ničeho nutit, kdo bude respektovat vaše obavy, i kdyby je třeba sám nechápal. Stačí respekt a empatie a možná hned půjde všechno snáz.

A čeho se obáváte za volantem vy? Napište mi