5 nejčastějších strachů a čím se uklidnit

Nesmím přece udělat chybu!

Vím, že řídit naprosto bezchybně je nereálné. Je to nesplnitelný požadavek a ani já, ani nikdo jiný ho není schopný dosáhnout. Takže chtít po sobě něco nereálného ve mně vyvolá o to větší stres. Každý dělá chyby. I já smím udělat chybu a uvědomuji si, že chyby jsou součástí získávání zkušeností. Dělám maximum pro to, aby mé chyby byly co nejmenší a nejbezpečnější.

Řídit naprosto bez chyby je nereálné


Bojím se, že zdržuju

Zdržovat znamená nesplňovat nějaký časový limit. V pravidlech, kterými se všichni řídíme, není definován časový limit, jak dlouho něco smím nebo nesmím dělat, když je auto v pohybu. Neexistuje omezení počtu vteřin, například kolik vteřin smím stát před křižovatkou. Neexistuje omezení počtu pokusů, například kolikrát smím zkusit zaparkovat. Rozhodující je bezpečnost, ne čas. Má rozhodnutí nesmí nikoho ohrozit. Proto jedu jen takovou rychlostí, aby to nebylo ohrožující pro mě ani pro ostatní.

Dokud nedělám něco proti pravidlům, tak nikoho nezdržuju.


Mám pocit, že nepatřím na silnici

Jestli na silnici patřím nebo ne, to hodnotí nějaká vyšší autorita (zákony, policie) nebo já sám*a podle svých zkušeností a schopností. Řidičák mám, takže z pohledu zákona na silnici patřím. Jezdím přiměřenou rychlostí (hodnotím já) a na místech, které odpovídají mé úrovni zkušeností (hodnotím já). Takže není objektivní důvod, proč bych na silnici nepatřil*a.

Mám-li řidičák a jezdím tam, kde to zvládám, pak na silnici patřím stejně jako ostatní.


Obávám se, že něco přehlédnu

Uvědomuji si, že občas něco přehlédnu a je to součást řízení. Je nereálné nikdy nic nepřehlédnout. Důležité je, jak se zachovám potom, až něco přehlédnu. Nesnažím se rychle zmizet a věřím, že opatrnou improvizací nastalou situací bezpečně vyřeším nejlíp, jak budu umět. Zároveň dělám maximum pro to, abych toho přehlédl*a co nejméně.

Přehlédnu, a to je v pořádku. Následně zareaguji nejlépe jak budu umět.


Co když někomu ublížím?!

Uvědomuji si existenci rizika, že se mi něco nepovede nebo nastane situace, kterou jsem nemohl*a ovlivnit a někomu ublížím. Dělám maximum toho, na co mám kapacitu, abych tomu předešel*la a aby se to nestalo. Proto řídím jen tam, kde cítím, že to zvládám a kde to náročností odpovídá mé úrovni zkušeností a schopností. Tím minimalizuji pravděpodobnost nehody. Ale přijímám riziko a pravděpodobnost nehody jakožto součást provozu na silnicích i mimo ně.

Dělám maximum pro to, aby k tomu nedošlo. Ale přijímám riziko a pravděpodobnost, že k tomu dojít může.